Srpen 2011

Nádražácké humoresky II: S úchylem v kupé

24. srpna 2011 v 23:15 | Lilia Livida
O tom, jak jsem jela s úchylem ve vlaku, většina ze čtenářů tohoto blogu již zřejmě slyšela naživo. Ale napíšu to za prvé pro ty, co to ještě náhodou neslyšeli, za druhé proto, že se mi to hodí do série a za třetí také jako záznam, na který se budu dívat, až budu senilní a nebudu si pomatovat, co se dělo před minutou, natož pak před třiceti lety.

Nádražácké humoresky

18. srpna 2011 v 22:14 | Lilia Livida |  ex mea vita commota
K tomuto článku mě inspirovala včerejší jízda vlakem z Brna, která přesně splňovala všechny variace významů zkratky ČD - času dost, čekej dlouho, časem dojedem, čerpej dotace, černá díra. Dráha rychlíku z Brna do Veselí n. Lužnicí je podle jízdenky dlouhá 197 km, a jedeme ji - bez zpoždění - plné čtyři hodiny, což sečteno a podtrženo dělá průměrnou rychlost 49, 25 km/h. V případě včerejšího zpoždění se průměrná rychlost vp snížila zhruba na 38km/h. I přesto jezdím vlakem, je to pořád o něco rychlejší než pěšky. A občas si užijete i trochu legrace, třeba když se roztrhne vlak. Nebo když sedíte v kupé s úchylem. Zkrátka jsem usoudila, že nastal čas sepsat pár humorných příběhů z mých bohatých zkušeností s Českými drahami. Zde bude následovat vypravování první, které jsem prožila včera, nazvané "Ve spárech svévolného božstva." Postupně, bude-li čas a chuť, přidám ještě zážitky staršího data, můžete se těšit na úchyly a staré Kondory.