Jednou za čas (obvykle na začátku července, když už jsem odpočatá po zkouškách a začnu se nudit) mě napadne spojit všechny své talenty a pseudotalenty do jednoho gesamtkunstwerku, který pak obvykle věnuji mamince, protože má v tuto dobu narozeniny. Letos se má snaha zaměřila na roztomilé básnické dílo fuldského opata Walafrida Strabona, pojednávající o kytičkách z jeho zahrádky a jejich léčivých účincích. Krátký výběr z didaktické básně si můžete prohlédnout níže.






















P.S. V menším formátu to vypadá o poznání lépe. Ale takhle jsou aspoň jako na dlani všechny písařské chyby.