Začalo to již tehdy, před šesti lety. Měla jsem v semináři k základům společenských věd referát na téma "Protestantské církve." Bylo mi řečeno, že se mám zaměřit na teologické odlišnosti jednotlivých protestantských církví od církve katolické. A pak jsem, někde vprostřed výkladu o tom, zda při eucharistii dochází k transsubstanciaci či konsubstanciaci, byla přerušena větou učitelovou, která mě od té doby provází téměř na každém kroku:
"Zuzano, my víme, že tě to zajímá, ale NÁS to NEzajímá."
Duševní vyrovnanosti jsem nabyla až poté, co jsem viděla Vláčilův film Údolí včel. Lidé jako já to měli vždycky těžké.
Dlužno podotknout, že za publikování videa v internetových prostorách všichni vděčíme Pandovi, čili Vojtěchovi. NechŤ mu Alláh dopřeje dlouhé žití a nedá mu zahynouti v džehenně.
Jo, tu větu si pamatuju