Práce se stresem aneb psychologie studenta ve zkouškovém období

27. května 2010 v 10:49 | Hanchitta |  tracti docti
Když už jsem v tom zveřejňování (pseudo)vědeckých děl, které jako vedlejší efekt produkuje studium na vysoké škole, bylo mi umožněno jako první veřejně publikovat na blogu úryvek z Hanchittiny přelomové psychologické studie, a to o nějaký ten týden dříve, než bude s velkou slávou otištěna ve vědeckých periodikách takových jmen jako je Československá psychologie.
A kdo se poznává, či poznává své přátele, ať udělá čárku (čili zúčastní se v anketě veledůležitého psychologického průzkumu a udělá něco pro vědu).


Tak se pěkně posaďte, studie začíná:

Lidé potřebující stres jako aktivátor k jakékoli hlubší činnosti mají daleko větší tendence k prokrastinaci. V konečném důsledku to znamená, že člověk se například nezačne včas učit na zkoušky, protože ještě necítí potřebu a žádná tíseň ho k tomu nežene. Postupem času začne vnímat mírný stres a ví, že touto dobou se ostatní začínají učit, aby vše zvládli v klidu a pohodě, nicméně stále je na vše dost času, tak proč se nervovat zbytečně o pár dní déle. Stres nenápadně narůstá, ale protože o něm náš student už ví, nevěnuje mu větší pozornost, ba naopak, snaží se ho zahnat, rozptýlit, "rozrelaxovat," čímž se paradoxně dostává do ještě většího stresu. Student je pod neustálým tlakem, z něhož není úniku, není si jak odpočinout. Ve snaze zbavit se svazujícího stresu se snaží zabývat činnostmi, které má rád a které mu v běžných situacích pomáhají. Prokrastinuje, orientuje téměř veškerou svou pozornost, energii a čas na zmírnění stresu, který mu už nedovolí jíst ani spát, místo toho, aby se začal učit a už se točí v začarovaném kruhu. Večer před obávanou zkouškou, na níž se ostatní učili alespoň týden, už není zbytí a student - vyčerpán, ospalý, s žaludkem naruby - se konečně vnoří do studia. Za situačně snížené schopnosti koncentrace na minimum student probdí celou noc v křečích a výčitkách. Ví, že látka není těžká, jen je jí příliš na to, aby se dala obsáhnout v jednom učebním bloku nárazově těsně před zkouškou. Ráno vstane, upraví se náležitě ke zkoušce, nemůže jíst, nemůže pít, neví, jestli je mu na zvracení, nebo na omdlení. Zhruba hodinu před zkouškou se dostane do fáze odevzdanosti a apatie, kdy ví, že se svou aktuální situací už stejně nic neudělá a tak už vlastně není proč se stresovat. Po zkoušce, ať už dopadla jakkoli, se mu jako zázrakem uleví, nervozita z něj spadne a vnímání mu jakoby vypne. Mechanicky dojde domů, cítí jen touhu pořádně se vyspat a rozhašený žaludek. Maximálně do dvou dnů se vše opět srovná do normálu, aby mohl celý koloběh začít znovu s novou blížící se zkouškou…
Nedávné výzkumy k překvapení všech kuřáků dokázaly, že kouření vyplavuje v mozku adrenalin, čímž stávající stres ještě podporuje. Neví se tedy, jak je možné, že valná většina kuřáků tvrdí, že je kouření uklidňuje a uvolňuje ve stresových situacích. Chápala bych to tak, že závislý kuřák jednoduše potřebuje nikotin i ve stresové situaci, faktem ovšem zůstává, že alespoň mezi studenty ve zkouškovém období se vždy vyrojí určité procento příležitostných kuřáků, kteří si potřebují zapálit jen při učení před zkouškou, těsně před zkouškou, či po zkoušce. Pravidelní kuřáci pak často během těchto období zvyšují dávky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | E-mail | 4. listopadu 2012 v 13:31 | Reagovat

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/zkouskove-obdobi-na-vs/

Dobrý den, prosím o vyplnění dotazníku ;) výsledky zveřejním nebo zaslu na email :) Mám to k seminarni práci do školy, vyplnění trvá 3 minuty. Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama