Lukianos: Dražba životů (aneb filosofické Chcete mě?)

23. května 2010 v 20:20 | Lilia Livida |  tracti docti
Tento článek nepíšu, protože bych měla radost ze života, což je jinak mou obvyklou motivací ke zveřejňování čehokoliv na blogu. Dnešní zápis je ryze učební, neboť na zítřejší zkoušku z řečtiny potřebuju přeložit úryvky Lukiánova díla a přesně si je zapamatovat, čemuž, jak doufám, napomůže přepisování textu. (Ano, je to tak, po 4 semestrech řečtiny ještě stále neumím řecky natolik, abych mohla spoléhat na to, že si to prostě jen tak bez slovníku přeložím. Je to smutné, ale jednodušší než naučit se řecky za víkend je naučit se za tutéž dobu český překlad nazpaměť.)

Předkládám tedy částečně svůj, částečně společný (tím je míněno zbylé řečtináře na hodinách) překlad Lukiánova satirického díla Dražba životů (pův. Bion frasis, lat. Vitarum auctio), v němž si autor velmi sofistikovaně utahuje z velkých filosofických jmen antiky (obvykle tak sofistikovaně, že vám to musí někdo deset minut vysvětlovat, než se onomu subtilnímu vtípku zasmějete). Překlad je splácaný z řeckého originálu, anglického překladu a poznámek z hodin, je tedy možné, že by se v mém překladu Lukiános nepoznal. Ale podle již v jiných článcích zmiňovaných zásad moderní hermeneutiky jsem se alespoň pokusila o překlad současnému člověku srozumitelný.


Dílo má v podstatě formu divadelní hry, v níž vystupují bohové Zeus a Hermés a pokouší se různým kupcům prodat jako otroky zástupce různých anitckých filosofických směrů. Filosofové pak jsou zpravidla se svými odpověďmi shledáni jako neužiteční a nepotřební, v lepším případě pouze směšní či neschopní. Holt filosofové to měli těžké už i v té antice.

Diogenés ze Sinópy
7.
Zeus: ....přiveď dalšího!
Hermés: Chceš toho špinavého, toho z Pontu?
Zeus: Ovšem, milerád.
Hermés: Hej, ty, ty v tom plášti z pytloviny! Pojď sem a projdi se kolem před kupci! (k davu kupujících): Prodávám skutečného chlapa, člověka vznešeného a urozeného. Kdo s chce koupit nejsvobodnějšího muže?
Kupující: Šmankote, co to říkáš? Prodáváš svobodného člověka?
Hermes: No jasně.
Kupující: A to se nebojíš, že tě ten "otrok" poštve k soudu a bude chtít přelíčení na Areopagu?
Hermes: Jemu je to jedno, že ho prodávám, nestará se o to. On si myslí,ž e je svobodný tak jako tak.
Kupující: A k čemu je užitečný ten bláznivý ušmudlanec? Krom toho, že bych z něj mohl udělat kopáče...nebo by mohl nosit vodu?
Hermes: Zdaleka nejenom to, poznal bys, že je skvělý hlídač, o dost ostražitější než pes. Ostatně, Pes se mu i říká.
Kupující: A odkud pochází a k jakému se hlásí řemeslu?
Hermes: To se zeptej jeho, vysvětlí ti to lepší.
Kupující: Ale já se ho bojím, jak je zamračený a zapšklý, když se přiblížím, bude na mě štěkat nebo mě dokonce kousne! Radši se ani nedívám - jak hrozí kyjem, vraští obočí a vůbec vypadá výhrůžně a rozzlobeně.
Hermes: Jen klid, je krotký.
8.
Kupující: (K Diogénovi) Tak, příteli, odkud jsi?
Diogenés: Odevšad.
Kupující: Cože?
Diogenés: Vidíš před sebou občana celého světa.
Kupující: A koho si bereš za vzor?
Diogenés: Heraklea.
Kupující: A proč nenosíš lví kůži? Podobáš se mu jen tím kyjem.
Diogenés: Tenhle chatrný oděv, to je moje lví kůže. Stejně jako Herakles bojuji proti potěšení, nikoho nepovolávám, ale těm, co se dobrovolně rozhodnou, očistím život.
Kupující: Pěkné rozhodnutí. Ale čemu nejlepší rozumíš, jaké děláš řemeslo?
Diogenés: Jsem osvoboditel lidí a lékař, jenž zbavuje vášní, chci být prorokem pravdy a svobodomyslnosti!
9.
Kupující: Tak fajn, proroku. Když tě koupím, co mě naučíš?
Diogenés: Nejprve tě vezmu a svléknu z rozmařilosti, uzavřu tě v nedostatku a hodím na tě obnošený plášť a pak tě násilím donutím dřít a namáhat se. Spát budeš na zemi, budeš pít vodu a jísto to, co zrovna najdeš. Peníze, pokud nějaké máš, vhodíš do moře, jestli tě přesvědčím. Nebudeš se starat o manželství, ani o děti, ani o vlast, všechno to pro tebe bude bezvýznamné, opustíš otcovský dům a budeš bydlet v hrobě, v opuštěné věži nebo v nádobě. Tvé zavazadlo bude plné vlčího bobu a knih popsaných z obou stran (pozn. překladatele: to znamená HODNĚ popsaný). A až to všechno uděláš, řekneš, že jsi šŤastnější než mocný král. A když tě budou bičovat nebo křivit na skřipci, nebude ti to připadat bolestivé.
Kupující: Proč říkáš, že nebudu při bičování cítit bolest? Cožpak mám krunýř jako želva nebo krab?
Diogenés: Musíš totiž následovat tento trochu pozměněný Euripidův výrok.
Kupující: Jaký?
10.
Diogenés: "Mysl cítí bolest, však jazyk je bez bolesti." Aby ses přiblížil tomu nejlepšímu, je třeba být hrolivý a odvážný, nadávat jednomu za druhým, králům i občanům. Za to tě budou obdivovat a budou si myslet, že jsi vskutku obdivuhodný muž. Mluv neumělým, barbarským hlasem, s nepěkným zvukem, jakoby psím. Tvař se vážně a držení těla ať  tvojí tváři odpovídá, ze všeho ať je zřejmá tvoje divokost. Odhoď všechnu slušnost, umírněnost a zardění! Choď tam, kde je hodně lidí, buď mezi nimi sám a buď nespolečenský, nezdrav ani přátele, ani cizince. Tím podryješ autoritu vládců. Před očima všech dělej to, co se jiní neodvažují ani v soukromí, a dělej to s odvahou. Ve věcech lásky si vybírej směšné záležitosti. A nakonec, až se ti to bude zdát jako dobrý nápad, umři - třeba tak, že sníš syrovou chobotnici nebo sépii. Tak, takové štěstí ti opatříme.
11.
Kupující: Odstup! To je hnus, co říkáš, to snad ani není lidské!
Diogenés: Ale ty, poslyš, jak je to snadné a lehce dostupné! Nebudeš potřebovat vzdělání, ani rozum ani podobné blbosti, tohle je krátká cesta ke slávě. Je jedno, jestli jsi hloupý, koželuh, prodavač ryb, zedník nebo směnárník, nic ti nezabrání být obdivovaný, jen když budeš mít dostatečnou drzost a naučíš se dobře nadávat.
Kupující: Tak k tomu mě nikdo nepotřebuje. Ale udělám z něj někdy námořníka nebo zahradníka, pokud ho nebudeš chtít prodat za více jak dva oboly.
Hermes: Jen si ho vezmi. S radostí se zbavíme toho nadutého problémisty a křiklouna s nemožným stylem řeči.

Blíže neurčený hedonista
12.
Zeus: Zavolej dalšího, toho z Kyrény, v nachovém plášti a s věncem.
Hermés: Přistupte blíže, všichni dávejte pozor! Zboží pro bohatého a náročného kupce! Toto je nejšťastnější filosof, život třikrát blažený! Kdo touží po luxusu? Kdo si koupí nejzhýčkanějšího mudrce?
Kupující: (K hedonistovi) Tak pojď a řekni mi, čemu nejlíp rozumíš, koupím si tě, když budeš k něčemu.
Hermes: Příteli, neobtěžuj ho, ani ho nezkoumej, je opilý, takže by ti ani neodpověděl, však vidíš, jazyk se mu plete.
Kupující: Je snad někdo, kdo má zdravý rozum, jenž by si koupil takovou trosku, takového bezuzdného otroka? Jak z něj táhne voňavka, jak se nejistě potácí, vždyť je úplně mimo! Ale tak mi pověz, Herme, jaký je on jinak? K čemu směřuje jeho učení?
Hermes: On je ten pravý pro společné soužití a družné pitky. Pořádá veslé průvody s pištkyněmi, je příhodný pro beznadějně zhýralého pána. Je skvělým kuchařem, velkým znalcem přepychu a nejvíce se vyzná v různých požitcích. Vyučil se v Athénách, sloužil sicilským tyranům a velmi se tam proslavil. To hlavní v jeho učení je vším pohrdat, všecko si užít  a vytěžit z toho něco pro sebe.
Kupující: Je čas podívat se po nějakém jiném majetném kupci. Já nejsem ten pravý, kdo by si měl kupovat rozjařeného filosofa.
Hermes: Sakra, Die, zdá se, že nám zůstane neprodaný na krku!

Akademik (není zřejmé, zda jde o Sokrata, Platóna, nebo nějaký mix obou dvou. Tak nějak to vystihuje jednoho i druhého).
15.
Hermés: Chceš toho ukecaného Athéňana?
Zeus: Sem s  ním.
Hermes (k akademikovi): Ty, pojď sem. Nyní dražíme velmi rozvážného filosofa! Kdo chce koupit ten nejsvatější život?
Kupující (k akademikovi): Řekni mi, čemu nejlépe rozumíš?
Akademik: Jsem milovník chlapců a znalec lásky.
Kupující: Proč bych tě tedy kupoval? Chtěl jsem vychovatele pro svého krásného syna.
Akademik: A kdo by mohl být příhodnější, aby dělal společnost tvému půvabnému synovi? Pro mě totiž ničím nejsou krásy těla, mám rád ušlechtilé duše. Vskutku, když odpočívám na tomtéž plášti vedle mladíků, neuslyšíš od nich, že by tím trpěli nějakou špatnost.
Kupující: To není moc pravděpodobné, že milovníka chlapců nezajímá nic jiného krom duše, když mají více možností, zatímco leží spolu na jednom plášti.
16.
Akademik: Přísahám, že je to přesně stejné, jako když ležím vedle psa nebo stromu.
Kupující: U Herakla, to jsou mi divní bohové!
Akademik: Co to povídáš, cožpak si nemyslíš, že pes by mohl být bůh? Což neznáš Anubise z Egypta? Nebo nebeského Siria a Kerbera v podsvětí?
(Pozn. překladatele: Pokud v posledních dvou výpovědích nevidíte žádnou návaznost na předchozí text, jste na tom stejně jako já. Ačkoliv řecký originál není na tomto místě zapleten do změti participií ani iónského dialektu, a tedy si troufám tvrdit, že jsem to přeložila dobře, nedává mi to žádný smysl. A překladateli do angličtiny rovněž ne, jelikož to přeložil zhruba stejně jako já. Tak si to nějak interpretujte sami. A jestli na to přijdete, laskavě mi to vysvětlete:))
17.
Kupující: Vida, to jsem nevěděl. A jinak, kde vlastně žiješ?
Akademik: Žiju ve městě, které jsem si sám vymyslel, užívám cizí ústavu a vytvářím si svoje zákony.
Kupující: Chtěl bych slyšet nějakou tvojí poučku.
Akademik: Tak poslyš moji nejlepší, kterou jsem vymyslel o ženách. Nikdo by sám neměl nikoho pro sebe, všichni by spolu sdíleli manželská práva, když by na ně přišla touha.
Kupující: Tím říkáš, že jsi zrušil zákony o cizoložství?
Akademik: Samozřejmě, u Dia, nezajímám se o takové maličkosti.
Kupující: A co učíš o chlapcích?
Akademik:  Láska nejhezčích chlapců by byla dána těm, kteří vykonali nejlepší činy
18.
Kupující: Oh, jaká to štědrost. A pověz, co je podstatou tvé moudrosti?
Akademik: Ideje přece. Pro vše jsoucí existují vzory, pro vše, co vidíš, pro to, co je na zemi, na nebi, v moři, pro to vše existují neviditelné obrazy, které jsou mimo universum.
Kupující: Kde teda jsou?
Akademik: Nikde. Kdyby někde byly, nebyly by.
Kupující: Já nikde nevidím ty tvoje vzory, co o nich mluvíš.
Akademik: Samozřejmě, že ne. Oči tvé duše jsou totiž slepé. To já, já vidím obrazy všeho, jiného tebe, jiného mě, a nevidittelné dvojníky všeho.
Kupující: Tož to já si tě musím koupit, když jsi tak moudrý a bystrozraký. (K Hermovi) Jakou mi na něj dáš cenu?
Hermes: Dej dva talenty. (Pozn. překladatele: pokud dobře počítám, dva talenty byly 72 000 obolů. Diogenés se 2 oboly ted proti Akademikovi fakt byl výhodný kauf.)
Kupující: Beru ho za cenu, kterou říkáš. Peníze ale dodám až později.
19.
Hermes: (ke kupujícímu) Jak se jmenuješ?
Kupující: Dion ze Syrakus.
(Pozn. překladatele: Dion ze Syrakus byl Platónovým stoupencem, který se později pokoušel vést tyranidu podle Platónových představ. Podle všeho se to moc nechytilo. Více o jeho činech si račte přečíst na učené tetě Wiki.)

Epikurejec
Hermes: Tak si ho vezmi a přeju ti s ním hodně štěstí. A teď již volám epikurejce. Kdo ho koupí? Je to žák toho vysmátého (pozn. překladatele: tím je míněn zde nepublikovaný atomista Démokritos z Abdéry, jemuž připadalo všechno k popukání. Když budete hodní, překlad jeho dražby doplním v nejbližší volnou chvíli.) a toho opilce, které jsme dražili před chvílí. NA to,že je zhýralejší než oni dva, toho mnohm víc ví. Jinak je příjemný a miluje sladkosti.
Kupující: A kolik stojí?
Hermes: Dvě miny.
Kupující: Tumáš. Ale napřed mi pověz, co má rád za jídlo.
Hermes: Sladkosti, vše co chutná po medu a nejradši má fíky.
Kupující: Na tom nic není, koupíme mu koláče z Kariky.

Po epikurejci následoval ještě stoik Chrýsippos a skeptik Pyrrhón. Je s nimi vskutku legrace, nicméně jsou ještě ukecanější než zde již přeložený akademik, takže se mi překladem jejich podivných řečí nechtělo ztrácet čas před zkouškou z řečtiny a státnicemi. Nicméně kdyby Lukiánovo dílo sklidilo veliké ovace a hrozili byste mi ušlapáním v případě, že nebude pokračování, po státnicích to dopřeložím a publikuji.:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama