O mně

8. března 2009 v 16:18 | Lilia Livida |  ex mea vita commota
Studovala jsem cizí blogy. Na každém najdete rubriku "O mně", popřípadě "O mě" , nebo výstižně egoisticky nazvanou "Já", oblíbené je též veselé "Moje maličkost" nebo cool "About me". "I" jsem nenašla, asi je to moc krátké a hrozí, že by si někdo nepřečetl, co si o sobě myslí ten, kdo má daný internetový prostor na svědomí. Tak mě napadlo, že bych neměla zůstat pozadu.


Když jsem blog zakládala, připadal mi jakýkoliv článek "about me" zbytečný, protože about me je neskromně celý blog, nadto mě jeho čtenáři vesměs znají jako vlastní boty a jakoukoliv charakteristikou sebe sama bych mezi řádky sdělila především to, co by se ty řádky okolo snažily utajit.
Jenomže konvence je konvence a jako musí být na blogu aktuality, musí tam být i "About me", nikoliv proto, že by to mě osobně k něčemu bylo, ale abych zbytečně nepohoršovala svým chováním bližního bloggera svého, jak se píše tuším v jakési epištole sv. Pavla. Napíšu tedy konvenční článek o mně a napíšu ho konvenčně, abych se někde neprokecla.

Standard "about me" vypadá takto (pozn. kurzíva vyjadřuje antropologické konstatny autorů většiny blogů, nedá se s tím nic dělat, pokud takoví nejste, musíte se přizpůsobit):
  1. Úvodní věta či slovní spojení vyjadřující bezradnost na úkolem se charakterizovat.
  2. Jmenuji se, ale kamarádi mi říkají (popřípadě ale říkám si sám/a)
  3. Je mi 13 - 18 a studuju gympl, což dělám s nechutí, viz 5.
  4. Jsem upřímný, náladový a cholerik, co vždycky říká, co si myslí, případně mám ještě další povahové vlastnosti.
  5. Jsem jiná/ý a lidé mě nechápou, protože si žiju ve vlastním světě.
  6. Poslouchám všechno možné...jetoho hodně... a mám tyto oblíbené filmy.
  7. Baví mě hudba, především (styl dle 6.), rád/a sleduju filmy, čtu a píšu básně a povídky (případné další zájmy, není jich mnoho.)
  8. Miluju nějaká jídla a nějaké alkoholické nápoje (nejlépe mojito).
  9. Nesnáším houby, ryby a přetvářku.
  10. Ustálená závěrečná formule typu "Víc už toho fakt nevymáčknu," nebo "to se těžko říká, prostě já."

Hm...takže co bych o sobě napsala...víte, je to těžký, jsem hrozně složitá osobnost...(při vlastní charakteristice jsou tři tečky oddělující více či méně uzavřené mylšenkové celky vřele doporučenou, ba spíš jedinou možnou interpunkcí, neboť naznačují probíhající myšlenkový pochod autora a tím vylučují možnost, že je to odněkud zkopírované)...Ale snad bych mohla začít jménem , že jo:-)...jmenuju se Zuzana, ale pro kamarády jsem hej ty nebo kraví hlava...no neni to moc důležitý, ale je mi 18 a jsem odsouzena zabíjet svůj talent na jednom vesnickém gymplu (Tak to už taky není pravda, ale antropologické konstatny jsou neúprosné).... Jsem upřímná (když uznám, že to není proti dobrým mravům)...náladová (hm...posuďte sami)... a cholerická (v jakémsi psychotestu mi vyšlo, že z 8 % fakt jo).... Většina lidí se ale spíše shodne na tom, že jsem zmatená (protože moc studuju) a nerada se rozčiluju... (to mi moc nejde k tomu cholerikovi, ale což, nebudu ani první, ani poslední, kdo si je schopen protiřečit třikrát na jednom řádku).... Jo a vždycky říkám, co si myslím... (Zejména co se studia týká, je takové počínání sebevražedné. Pan učitel sice nemá pravdu vždycky, jak se mnozí vztekají, ale musím ke své vlastní smůle uznat, že ji v odborných problémech má přinejmenším častěji než já.)....Z toho všeho je jasné, že jsem trochu jiná prostě...a lidé mě nechápou...asi proto, že žiju tak trochu ve vlastním světě...(ale ano, chápou, minimálně E. Husserl se svým Lebensweltem). Poslouchám všechno možné... je toho hodně...zato mých oblíbených filmů je opravdu pomálu,vlastně tak málo, že ani nevím, jaké bych sem napsala (aspoň jedna věta je pravdivá, ale právě proto ne zcela konvenční, smůla)... Baví mě hudba, zejména klasická, ráda sleduju filmy (tak teď opravdu neříkám, co si myslím, skutečně to není jen tak, napsat něco o sobě!)... ráda čtu (obvykle ve vlaku a jen to, co je v odborných publikacích tučně a kurzívou, povinných knih jsou stohy a času málo)...píšu básně a povídky...a krom toho občas pečuju i o hramonický rozvoj svého těla nějakým agresivním sportem.... Miluju špenát, zvěřinu a z pití medovinu (nejlépe ale mojito).... Nesnáším houby, ryby a přetvářku (hmmmm...tatínkovy smažené hřiby...nebo losos po milánsku...)... No víc už toho fakt nevymáčknu... prostě já, no... a to se blbě popisuje....

A na to, že se to blbě popisuje, jsem tím zabrala slušný odstavec textu, neřekla jsem o sobě skoro nic a zapotila jsem se více, než když se občas snažím vyplnit popravdě nějaký dotazník, který nabízí pouze ty možnosti, při jejichž zaškrtnutí mě svírá pocit, že si v hrdlo lžu. Možná bych měla blog zrušit, aby mě touha vyhovět mravnímu citu bližního bloggera svého nedovedla k tomu říkat, co si myslím, nebo o tom dokonce psát standardizované básně a povídky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Soninka Soninka | 14. března 2009 v 15:08 | Reagovat

Ty mě jednou zabiješ :-D:-D:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama