O Vy-víte-kom a jeho colloqiu

14. února 2009 v 14:24 | Lilia Livida |  ex mea vita commota
Dnes mi začaly mé třídenní prázdniny, kdy - pokud to vydržím - nebudu dělat vůbec NIC, ani překladádat cokoliv z latiny, ani přemýšlet, kde se mi při sčítání obyvatelstva Bruntálu v roce 1691 ztratilo 90 děveček. Nicméně prožité trauma doznívá pomalu a vzpomínky na ona utrpení prosakují do mého neklidného spaní a straší mě i bdělou. Zejména Vy-víte-kdo.

K ukončení onoho předmětu - podle mého názoru nikterak stěžejního - bylo třeba 1, vypracovat sešit (dva týdny práce: přepis inkvizitorských výslechů napsaných podivným písmem, vypracování rodokmenů evropských panovníků, součet obyvatelstva Bruntálu, životopisy a díla pomocných vědců hsitorických, výpisky s Ottova slovníku naučného, podrobné seznámení se systémem říšského sněmu svaté říše římské v průběhu staletí, úbytek předků a potomků....jen to nejlepší z klasiky) 2, naučit se to nazpaměť (teoreticky se to dá zvládnout za pár dní, ale já na to nemám povahu) 3, napsat "testík" (píše se nejmíň hodinu a půl a málokdo to stihne) 4, dostavit se na ústní přezkoušení, kde se ověřují znalosti čehokoliv, co zrovna Vy-víte-koho napadne (takže učit se sešit je víceméně zbytečné), a hodnotí se umělecké zpracování a -což je horší- úplnost úloh v sešitu a kvalita odevzdaného testu.

Napoprvé nás tam bylo všech 40 zbytečně, nikdo jsme nevěděli, co věří, káže, učí všeobecná apolštolská samospasitelná církev římská, a jak byl příbuzný 1. a 2. vlasatec z jakéhosi anitckého proroctví.

Napodruhé jsem nebyla připravena o nic líp, snad jsem jen díky několika uklidňujícím becherovkám spala trochu lépe. Test jsem podělala, sice už jsem uměla přepsat, co věří, učí a káže apoštolská všeobecně římská církev, ale jakpak jsou asi příbuzní panovníci velké a malé říše kralující na sklonku onoho roku, kdy padl Cařihrad, to byla otázka nad mé síly. Mé znalosti napovídali cosi o roku 1453, kdy v Čechách vládl Ladislav Pohrobek a v říši jakýsi Habsburk od F, ale jak domyslet ten zbytek?
Ze svého studia rodokmenů jsem zjistila, že v 15. století rozhodně letělo jméno Albrecht, tak jsem si řekla, čím víc Albrechtů, tím líp, a napsala jsem jich Pohrobkovi do příbuzenstva nějméně pět. Pak jsem si několik hodin, než jsem přišla na řadu na ústním zkoušení, zlořečila, že tam mám o Albrechta navíc a že ten na F nebyl Ferdinand (toto jméno bylo módní až tak v 17. století, mělo mi to být jasné), ale Fridrich.

Čekat na osobní přezkoušení bylo jako čekat na popravu, učiněná Sarterova Zeď. Volal si nás jmenovitě po jednom, nedalo se nijak odhadout, kdo položí hlavu na špalek příště. Zkoušení jednoho trvalo nejméně půl hodiny a my čekající jsme se kroutili v žaludečních křečích. Vždy, když se otevřely dveře popravčí komory a vyšel strašlivý PhDr. s jakýmsi testem a sháněl se po nějaké paní (jak říká všem studentkám), každému srdce vynechalo pár úderů. Na infarkt to vypadalo, když jsem zaslechla za charakteristickou paní své příjmení.
Usadila jsem se o něco později na židli v učebně A 48 a přemýšlela, co se stane, když se místo odpovědi na první otázku pozvracím nervozitou.

"Ano, paní...! Víte...dějiny nejsou, co bylo! Dějiny jsou, co bude...víte, co praví proroctví Danielovo?"
Zatrnulo ve mně, pokud vím, v proroctví Danielově se praví sčetl jsem, sčetl, zvážil a rozděluji, ale to mi nepřišlo moc související. Takže jsem raději nic nevykřikovala a zarytě mlčela, abych nebyla za troubu. První otázku jsem tedy nezvládla.

"A.E.I.O.U."
Moje první myšlenka byla, že to jsou vyjmenované samohlásky. Ale naštěstí jsem se zarazila a z mé paměti vyplula spásná myšlenka, že Austria Erit In Orbe Ultima, teda že Rakousko bude poslední říší světa. Zabodovala jsem, Vy-víte kdo se rozzářil a pak to přišlo.

"Víte, historik je ten, který ví, když se řekne rok 1500...ano....vy to zvládnete!Kdo vládl tou dobou v Čechách, Uhersku, Polsku a Říši? To je stěžejní!"
A ano, já jsem to zvládla! Až na drobné problémy u polského království (kdo se má v těch bratrech Vladislava Jagellonského vyznat, zvlášť když neví, že vůbec nějaké bratry měl).

Pokud jsem mohla soudit, seděla jsem tam už čtvrt hodiny, bolel mě žaludek a chtěla jsem k mamince. Ať už mě pustí!

"Říšský sněm!Víte, co to jsou kuriální hlasy? 65 knížat světských a 34 duchovních? Sedm kurfiřtů? Ale to jich nebylo pořád sedm, ne? Kdo byl nejvyšší pokladník? Kdepak, žádný bavorský vévoda! Jak to bylo s duchovními kurfiřty po třicetileté válce? Jak to bylo s braninorským markrabstvím?"

Vždycky jsem si myslela, že kurfiřtů bylo sedm a žádný pokladník tam nebyl. Ale byla jsem dlouhým proslovem vyvedena z omylu. No jo, po třicetileté válce už nikdy nebylo nic jako dřív.

Tímto pocuchanou představu o mých kompletních znalostech historie jsem trochu napravila na manželkách a vůbec širokém příbuzenstvu Zikmunda Lucemburského, ale pohřbila jsem se odpovědí na následující otázky:

"Kdy vypadlo pero z rukou Františku Novotnému?"
"1932, protože umřel." Odpověděla jsem sebevědomě. Jak si taky má člověk takovou otázku interpretovat? Ten-jehož-jméno-je-lépe-nevyslovovat ztuhl a mě napadlo, že tímto jsem kolokvium neudělala. Měla jsem říct jakési datum ve 13. století, kdy F. Novotnému přestalo být jasné, jak je to s tím německým živlem.
Úplně jsem se pohřbila, když jsem nevěděla, jakým rokem končí druhý díl Palackého dějin a že Leichterova řada nebyla dopsána. Čekala jsem tedy na poslední výstřel, který určí, že se budu muset přehlásit na archivnictví pro svou očividnou neschopnost zvládnout tento předmět, v učebním plánu pomocných věd historických nevynechatelný.

"No...tak já vám to teda dám...ale sama jste viděla, jak to skřípalo!"
....což je věta, kterou jsem toto zkouškové slýchala podezřele často. Ale co se tohoto kurzu týkalo, zní to spíše jako pochvala, neboť, podle oficiálních statistiky jsem byla nezanedbatelná část oněch 37 šťastných procent účastníků, kteří neposedí na statistice i příští rok. Jen se obávám, zda příčinou oněch 63 méně šťastných procent nejsem já se svými příliš opovážlivými špatnými odpověďmi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evidlo evidlo | 20. února 2009 v 8:59 | Reagovat

super popis, koukám že na té vejšce je docela sranda :-)))

2 Lilia Livida Lilia Livida | 21. února 2009 v 16:44 | Reagovat

No z tohohle pána se mi popravdě dělalo trochu úzko... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama