Hledání Logu

24. ledna 2009 v 1:00 | Lilia Livida |  tracti docti
Padl mi do rukou sešit gymnaziálních slohových prací. Vždycky ho otvírám se smíšenými pocity studu (první slohovka - "Jak jsem se vylekala", tu tady neuvidíte, i kdybyste mi hrozili doživotním stravováním v restauracích se zdravou výživou), nostaligie nad svou mladickou naivitou (Popis Zimy od Josefa Lady - to byly časy, když jsem ještě nevěděla, co znamená slovo idea) nebo prostě jen pobavení nad starými dobrými časy ("Jak jsem honila zloděje") a nebo nad vizemi mé růžové budoucnosti, o nichž pojednává práce "Co jsem v životě dokázala - fiktiví dopis mým dětem".

Zuzana Marie Magdalena salutat liberos suos.
Si valetis, bene est, ego valeo. Odpusťte mi, dítky moje, tento divný začátek. Nechci Vás zmást neznámými slovy a formou, jež se v dopisech nepoužívá už dlouhá staletí, ani se Vás nesnažím ohromit svou vzdělaností a moudrostí, která však (nač být zbytečně skromná) je značná. Jde o pouhý zvyk staré ženy, jejíž svět se postupem času zužuje na úzké spektrum každodenní činnosti, které už není schopna překročit. Než však zcela zabřednu do pavučinami opředených hlubin klasické filologie, musím vydat účty ze svého života, které jsem Vám myslím dlužna. Poslyšte, milé děti, kdo je Vaší matkou, a přijměte též naučení, která vyplývají z jejho těžkého života.

Nemohu opět jinak než se uchýlit ke klasickým jazykům, chci-li vystihnout, kde mají počátek četná protivenství mého žití. I v mém případě platí, že in principio erat verbum. Oním počátečním slovem bylo slovo ze všech nejvznešenější: Logos. Tedy nejenom "Slovo", ale také vesmírný Řád, Věda, Princip Bytí. Zkrátka vše, řím je vnímavý duch uchvácen, dá se vměstnat do tohoto všeobsažného slova.

Ptáte se, jak může jediné slovo ovlivnit celý lidský život? Zdá se Vám to nemožné? Přesto vězte, že to možné je a že se to v mém případě také tak stalo. Logos se svými sterými významy mě v mé mladické nerozvážnosti zcela uchvátil a už mne nikdy nepustil. Musela jsem tak nastoupit strastipnou cestu hledání Logu (a souznění s ním), z níž už nelze odstoupit.

Abych demonstrovala své nové zaměření, šla jsem studovat klasickou filologii. Už pouhý překlad oněch dvou slov mě ujišťoval, že to je právě to, čeho chci v životě dosáhnout - milovat Logos. V prvních letech studia jsem již myslela, že můj cíl je na dosah ruky: filologické studium mě zušlechťovalo a já byla ve svých očích rovna Marku Aureliovi či Ciceronovi. Po sedmi letech studia jsem dosáhla titulu doktora filosofie a má alma mater mě vyslala do syrého světa.

Zde se však projevila naivita mé životní filosofie. Zjistila jsem, že můj starověký logos i s řeskými slovesnými stupnicemi a latinskými konjunktivy nikoho nezajímá. Bez práce a bez peněz jsem i já začala pochybovat o tom, že se onen Logos, podstata Bytí, skrývá mezi řádky Vergiliových básní. opustila jsem tedy latinu, starořečtinu i klasická díla a nastoupila jsem marnou odysseu hledání podstaty věcí v jiných oborech. Seznala jsem však, že Logos není ani v scholastické teologii, ani ve fyzice mikrosvěta, ani v temných vodách theurgie. Po dvaceti letech dalšího studia jsem se zastavila a zjistila, že mi Podstata věcí opět uplynula mezi prsty. Mé znalosti nebyly k ničemu ani mně, ani nikomu jinému. A co čert nechtěl, rodiče mě vydědili (to abych emohla dál studovat) a zemřeli a já se octila zcela na dně - duchovním i materiálním.

Nyní, po 15 letech, sedím za okýnkem na veřejných záchodcích. Jsem hajzlbába, což je povolání, kterým jsem vždy opovrhovala. Nyní má však pro mě hluboký význam a jsem zde dokonale šťastna, neboť právě zde jsem nalezla Logos. Pozoruji lidi a na toaleťáky jim překládám verše z Ovidia. Jsou často potěšeni a den se jim vryje do paměti. Nyní konečně mohu definovat problém svého života: nehledala jsem Logos samotný, ale s hlavou upřenou vzhůru jsem hledala svou představu Logu, čímž jsem se potácela v nesmyslné Thaletově jámě. Toto je mé poučení a poselství, mé ratolesti: to nejvznešenější a nejcennější se často skrývá ve věcech všedních a opovrhovaných.

Dáno dne 15. března Léta Páně 2048.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evidlo evidlo | 26. ledna 2009 v 12:14 | Reagovat

dokonalý...kdyby se v tom bohužel neskrývalo semínko pravdy :-(

2 Lilia Livida Lilia Livida | 29. ledna 2009 v 20:54 | Reagovat

No...taky občas uvažuju nad tím, proč jsem se pustila do tak donquijotského počínání. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama