Speciální přídavek - Michell ipse

14. října 2008 v 0:36 | Lilia Livida
V úvodu k článku o civitas jsem psala, že kdo se bude cítit nevystižen mou charakteristikou, dle přání mu to poopravím. I neuplynula dlouhá doba a Michell se mě jal kárat,že jsem toho o něm napsala málo a ještě k tomu špatně. Je tedy záležitostí mé cti splnit slovo a obšírně o této osobnosti pojednati, jak jsem byla prve inzerovala.

(Lingvistická poznámka k tomu ipse. Kdo nechce nic vědět, ať to, co je kurzívou, nečte. Jde o latinské zájmeno vyjadřující "sám" ve smyslu "dokonce i samotný" - pěkně to pochopíte na následujícím příkladu:

Caesar sám budoval opevnění. - Chudák Caesar jediný v potu tváře někde nosil kůly, zatímco jeho legie si válely šunky.

Caesar sám budoval opevnění. - Použiji - li zde ipse, říkám tím, že Dokonce i Caesar sestoupil mezi běžné vojíny a tahal s nimi kůly, aby jim ukázal, že s nimi peče.

české "sám" prostě nevyjádří výlučnost, která Michellovi podle jeho názoru náleží.)
---
Nejdříve vás seznámím s výtkami, jichž se mi dostalo po stránce psychologické i stylistické, a které zpětně hodnotím jako více než náležité, pročež tluču čelem o zem.
Cituji doslova.
--
Michell:

"ZRADA
sem posledni
a spatne napsanej
a spatne popsanej

V dobe, kdys to psala, jsi o mne mela slabe mineni, protoze o mne se toho da napsat tolik...
vsechen ten lesk, slava, ucta prokazovana davem, ne, hordou zastupcu a nasledovniku, a ty se zmuzes na dva radky, z nichz jeden je venovan vicemen psovi *WALL*"

Ano, uznávám, že o Michellovi se toho dá napsat mnoho. A jak říkali již naši předkové, vox populi, vox dei (tedy hlas lidu, hlas boží), je třeba vyhovět požadavkům výše jmenované hordy Michellových nohsledů. K tomuto účelu jsem složila dlouhou oslavnou ódu, v níž jsou zachyceny slovutné skutky tohoto udatného následováníhodného novodobého reka.

Rozhodně to nevyčítejte Michellovi jako nějakou samolibost. Dovolte mi obhájit jeho výsostnou skromnost příkladem muže nejvznešenějšího, M. Tullia Cicera. Měl na soudu zastupovat jakéhosi básníka a dohodl se s ním, že když jeho prohřešek zamete pod koberec, tak Archius poéta na něj složí oslavnou báseň. I stalo se, Cicero očistil jméno Archiovo a vynadal celému Římu, ale básně se nedočkal. I co mohl chuděra dělat, napsal si ji sám. Prý nevalné kvality, ale to určitě schvalně, k zahanebení Archia, jenž takto způsobil, že se velký řečník Cicero, jenž sám sebe neváhal prohlásit za vrchol římské rétoriky, svou básní poněkud ztrapnil.

Já však nebudu jako nevděčník Archius a báseň na Michella napíšu bez vytáček a postraních úmyslů.

Hle, vřava, sláva, hlahol rohů
již o něm pět směle mohu.

Řeč vedu o Michellovi
píšu o něm článek nový,
v němž dobře bude vystiženo,
co moudrosti dostal v léno.

Veškerenstva on je znalý
-latinsky už názvy valí-
česky je zná ale taky
učenec ne ledajaký!

Nemá on psa žádného,
jenž med by slízl za něho
čest a úcta jen jemu patří
padne na zem, kdo jej spatří.

Silné svaly, dobré mravy
neřek´bys do Kraví hlavy
v piškvorkách však dokáže
zbavit se té pakáže
jež tak hanlivě jej tituluje
a jsouc Vředem pikle kuje.

Tím zameteno před mým prahem
-kdo nemá, etickým je sebevrahem-
a směle k tomu říci mohu,
že podoben je Diu bohu.
Nezná svět již vyšší chvály,
je snad pro něj příliš malý,
však nemám dál jak verše psáti,
jen doufat budu, že dík mi vrátí :-p.

---
Aspoň si nemůžeš stěžovat, že by to bylo jen na dva řádky ;-).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama