Anthrópos mikros kosmos čili mikroaktuality

20. října 2008 v 0:32 | Lilia Livida
Každý den je plný zajímavých a poučných událostí, které byste někomu sdělili, kdyby byl někdo krátce nato poblíž. Ale on není, proto daná situace i se svým edukativním potenciálem zůstane nevyužita a během několika minut zapomenuta, nejde-li tedy o případ, že vám spadne ze střechy na hlavu kominík (to je téma, které by vydalo na pár sezení u psychiatra a bylo by inspirací pro celý článek). Co potom ale dělat s těmi krátkými momenty, při nichž se filosoficky zastavíte s tím, že byste se měli zamyslet nad jejich existenciálním dopadem, a opustivše tuto chvályhodnou myšlenku na to úspěšně okamžitě zapomenete?



Tímto rozsáhlým úvodem připravuji mlčenlivé čtenářstvo na AKTUALITU a INOVACI. Díky nové položce v možnostech blogu.cz bude možná čas od času nahoře na stránce k nalezení mikroaktualita, pokud se stane něco, co je hodno zaznamenání, nikoliv však článku. Myslím a předem varuji, že mikroaktuality nebudou obvykle moc aktuální. Ale oceňuji aspoň svou snahu jít s dobou (můžete se v tom oceňování přidat).

(Ještě bych měla dodat komentář k názvu celé inovace. Táta mi nevěřil, že je to skutečně řecky, když jsem doma recitovala svou nově nabytou znalost Démokritova citátu, jenž přeložen "člověk je malý svět (řád)" naznačuje obdobu fungování vesmírného řádu v člověku. Automaticky si to zařadil do následující kategorie cizích slov:
maďarsky - seremed - včela; neseremed - vosa; neseremed turbo - čmelák; túhoškemping - hřbitov.
polsky - kaktus pochodówy - ježek atd.
Pravdaže s mikroaktualitami to zdánlivě nemá nic společného. Určitá asociace se zde však přecejen alespoň mně jeví - ono zamyšlení nad hó mikrem anthrópem (zde míněn např. bezďák, viz níže) implikuje nevyslovené a odložené filosofické zamyšlení nad řádem celého kosmu per analogiam, tedy skrze podobnost. Proto jsem tak článek, potažmo celou inovaci spontánně nazvala taky, krom toho aspektu, že mikroaktuality znělo dost suše. A jak známo, v nadpisu musí být víc než v článku, jinak by to nikdo nečetl.)

Zde budu kupit neaktuální mikroaktuality, vypadá meiner Meinung nach profesionálněji než to cpát do komentářů, což je místo ke kritickým poznámkám čtenářů a odpovědím na ně.
  • Dnes (19.10.)ode mě jeden bezdomovec chtěl, abych mu pomohla. Dala jsem mu jabko. A jakou měl radost, ani na slovo se nezmohl. Není nad dobročinnost.
  • 20. 10. Svým náhodným pozdním příchodem jsem přiměla jednoho vyučujícího změnit trvale začátek výuky. A pak že vzdělanci nejsou vstřícní.
  • 22. 10. Řečtina. Lilia: "Hó dóron. Tú dorú. Tó dóró..." Hanchitta: "Tádárárá! Semafóro sóno sómo! ó sultáne Solimáne, vládce náš,slunce naše jasné!"(klaní se až k zemi).
  • 24.10. TRAPAS! Kdyby ve vlaku jezdili jen bluesmani a studenti, bylo by to skvělé místo pro život. Ale krom těchto dvou skupin tam jezdí ještě i důchodci, kterým výtržnostmi snižujete uživatelské pohodlí. A oni si to nenechají líbit. Dnes jsem si chtěla ve vlaku pospat. Lehla jsem si v dobytčáku na dvojku a nohy si hodila na opěrátko pod oknem, nedbajíc, že mám sukni. Jak žinantní bylo mé probuzení v jakési zastávce, kde jsem se se slepenýma očima vyhrabala do jakéhosi polosedu a z tu pohoršených, tu vilných pohledů skupiny důchodců v kupé vedlestojícho vlaku seznala, že pod sukní bylo vidět více, než by kdo pokládal za slušné. Ještě že mi jakási babička jen mohla hrozit holí přes okno.
  • 30. 10. Na lince u nás v kuchyni leží poměrně dost hmotný kámen. Poblíž žádné vysvětlení.
    Já: Proč je tu ten šutr?
    Táta: To je kámen, jenž stavitelé zavrhli. Nyní se stane kvádrem nárožním. Zatížíme s ním zelí.
    Já: (gregoriánský nápěv) Je to podivuhodnééééé v mýýých óóóčíííích... Stalo se tak řízením Hospodinovým?
    Táta: Já u toho nezpíval!
    (nastudujte si Ž 118, 22- 23)
  • 1.11. Bratr: (šíleně, hlas mu přeskakuje) Mamíííí, já svůj život zaprodal kráse! Duše listu, to je co zrození anděla!
  • 5. 11. Kousnul mě odpadkový koš, protože jsem chtěla do smíšeného odpadu hodit papír. Ruku mám teď celou sedřenou a červenou. Ponaučení: třídit odpad je ekologické.
  • 8. 11. Tatínkova religionistická teze: "Ateisti jsou podle mýho něco jako abstinenti. Cpou útočný letáčky zejména těm lidem, který to vůbec nezajímá."
  • 14.11. Akademické postřehy.
    1. Religionisté neví, jestli to, co studují, vůbec existuje, a jestliže ano, zda se to vůbec dá studovat.
    2. Klasičtí filologové ví, že to, co studují, nikoho krom nich samých nezajímá a neobstojí to v otázce po smyslu.
    3. Pomocní vědci historičtí ví, že to, co studují, stejně nikdo neocení a že vždy zůstanou v pozadí smetanu slíznuvších "čistých" historiků.
    A pak se máte s klidným svědomím o něco snažit a sebevědomě vyvracet útoky typu: Co to vlatně studuješ? Aha. A k čemu je to dobré? A máš někoho, kdo tě bude živit?
  • 28.11. Akademické postřehy podruhé.
    1. Nechcete-li si vysloužit všeobecnou pozornost a výklad uzpůsobený těm, jimž není z hůry dáno, nepodivujte se - a to ani šeptem - v učebně ztichlé děsem nesrozumitelnému výkladu o změnách vokálů v hebrejštině. A hlavně tak nečiňte slovy "COŽECOŽECOŽE????"

    2. Při překladu klasiků je lepší mlčet, nežli říct větu, jejíž význam se vám zdá poněkud podezřelý. Vězte, že sentence "Ženy byly pokládány za voňavé, protože ničím nesmrděly" neplatila ani v antice. Na hodině syntaxe to bylo jasné všem kromě mě.
  • 30.11. Bonboniéřin osud.
    Koupili jsme strýci k svátku luxusní bonboniéru. Co čert nechtěl, sedla jsem si na ni v autě. Ale učinili jsme několik kosmetických opatření a byla jako nová. Jak se sekvěla v předsíni, připravena k předání! Nadešel den jmenin strýcových a ejhle, pečeť přelomena, bonbóny leží bez ladu a skladu, hotová sodoma gomora se v bonboniéře rozpoutala. Že by kočka Pišta? Že by někdo odstranil naše opravné pokusy, zahalující předchozí rozsednutí? Ne, to bratr neodolal vůni kokosu...chudák strýc, dostane flašu lihoviny.
  • 11.12. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
    Troufám se srovnávat s Cicerem, jenž tvrdí, že"ač je v diskusi celkem mírný, přece se občas trochu rozčílí." I mě trochu rozčiluje, když se mi za každý překlad věty, jenž vznikal v potu a krvi, někdo poťouchle vysměje. Jaká libá hudba pak pro můj sluch je, když slyším non volo (vězte, že je to opravdu začátečnická chyba) v nejjednodušší větě celého cvičení právě od osoby, jež do hloubky bádá nad tím, zda se věta nedá spíše chápat jako irealita a jestli by tedy nebylo lépe vyjádřit to konjunktivem plusquamperfekta, a to ještě vynechávám možnost druhé závislosti (pozn. aut., taky nevím, co ty divné termíny znamenají, jak jsem koupila, prodávám).
  • 25.12. Spořádaná karbanická rodina.
    Táta: (Sděluje nadšeně mamince poté, co se mu zdálo, že jsem pochopila základy bulky a vyhrála třikrát za sebou) "Ta naše holčička je na ten hazard moc šikovná!"
    Mater: (apaticky) "No to se má čím chlubit."

  • 27.12. Meditace o Starém zákonu.
    : (Ó má pošetilosti, podivuji se tomu, že Saruman nezná hebrejský text mené, mené tekel ufarsín, tedy scénu, kdy prstové ruky Hospodinovy píšou králi Nabukadnesarovi na zeď ona věštná slova značící sečetl jsem, sečetl, zvážil a rozděluji.) "Cožpak ty neznáš proroctví Danielovo??"
    Saruman: "Ne, já do kina moc nechodím."
  • 21.1. Mysterium Diamantové sútry.

    V Diamantové sútře je uveden příklad bódhisattvy, který složil slib, že dovede všechny bytosti do konečné nirvány, ačkoliv věděl, že žádné bytosti ve skutečnosti neexistují.

    (Vědecké vysvětlení podivného počínání onoho svatého muže v publikaci páně Wernera: Jevy a bytosti v podstatě z úhlu absolutna vlastně neexistují, existuje jen prázdnota.
    Jakkoli se tedy úkol bódhisattvy zdá gigantický,není tu v podstatě nikoho, koho by bylo třeba spasit.)

    Být buddhistickým "mesiášem" je lepší než být celebritou. Spousta slávy, žádná práce a navíc si nemusíte hlídat image. To se ztratí pod oranžovým rouchem.
  • 23.1. Legolandovy 3 otázky, jimiž lze dosíci komplexního poznání mého psychofyzického stavu.
    Martin ‎(23.1.2009 22:37):proč si nebyla na šermu lamo? neřikej že si unavená
    Sigurda ‎(23.1.2009 22:37):nejsem unavená, ale vrátila jsem se z brna před hodinou
    Martin ‎(23.1.2009 22:38):takže si flámovala?
    Sigurda ‎(23.1.2009 22:38):neflámovala
    Martin ‎(23.1.2009 22:40):nemáš nějakej zánět?
    Sigurda ‎(23.1.2009 22:40):doufám, že ne
    Martin ‎(23.1.2009 22:41):tak ať ti to vydrží
  • 31.1. Bratrova eschatologická vize
    Bratr: "Už to vidím, až umřu, budu dělat přijímačky do nebe, zase na odvolání a na třikrát a budu u toho strašně nervní."
  • 22.2. Co přijde filosofovi, když si zapne mobil.
    Syčák: "Proc tolik ucencu tak dlouho resilo podstatu Syna???"
    Hanchitta: "Sokrates neexistuje!!!"
    Mučalinda: "Zasrany Banik Ostrava!!!"
  • 7.3. Změna vzhledu.
    Zkouškové období je dávno za mnou a je třeba začít nový semestr s čistým štítem a nejlépe i s nějakou předzvěstí jara. První mě napadla Sokratova smrt, což mi schválil jakožto jeden ze svých oblíbených jarních motivů i šermíř Jarda, nakonec to ale stejně vyhrála káva. Nakonec, je to můj blog, ne Sokratův (ani Jardův).
  • 10.3. V báru člověk pozná jak to je...
    různý lidi, různý nápoje.
    Mater: "Byla jsem s kolegáčkama v hospodě! A dala jsem si tam - podržte se - midnight sun."
    Táta: "A co to jako je?
    Mater: (znalecky): "To jako byla takvá sklenice džusu a v tom byl zamíchaný nějaký alkohol, asi vodka, a bylo to s paraplíčkem...a stálo to hrozně moc peněz.
    Táta: "Aha, to bylo za nás taky, akorát jsme tomu říkali vodka s džusem."
  • 21.3. Geo Challenge
    (Na to, že by následující hovor mohl připad někomu zajímavý, mě upozornila až Syčák. Má kopyrajt.)
    : "Jo Madeira. Tam mamka byla."
    Syčák: "A kde to je?"
    : "Je to nějakej ostrov. Mám za to, že někde pod Španělskem a nad Afrikou."
    Syčák: "Neříká se tomu...eh...Středozemní moře?"
    :"No právě že jako až za Herakleovými sloupy."
    Syčák:"Cožeto?"
    :" Za Gibraltarem...tak se tomu teď asi říká."
  • 28.3. O čem bude to divadlo?
    Máme předplatné do divadla. Proto nikdy nevím, na co vlastně jdu, prostě sednu na své místo a nechám se překvapit, nebo, jsem-li obzvlášť zvědavá, zeptám se mamky, která má obvykle lepší přehled. Takto mě informovala o obsahu komedie nazvané Bůh masakru:
    : "Cožeto mají dávat v tom divadle?."
    Mater: "Je to nějaká současná komedie, název si nepamatuju, ale napovídal, že to má něco společného s řeznictvím-uzenářstvím."
  • Jak to to čuně Ovidius asi myslel?
    (přednáším dvojverší z Umění milovat, na jehož překlad jsem fakt pyšná):
    "Nejprve si najdi, koho bys milovat chtěl
    který nyní přicházíš do milostného boje s novou zbraní."
    (Všeobecný výbuch smíchu, asi jenom já nechápu své dvojsmysly)
    PhDr: (laškovně)"Copak myslíte tou novou mužskou zbraní? No Zuzanko!"
  • 29.6. Tři důchodci (hluchej, senilní a s parkinsonem) na mariáši:
    Já: Ty, no...Vojtěchu...od čeho máš...to?
    Vojtěch: ...Coo??
    Já:...eee....jo...od čeho máš toto?
    Hanchitta (pokouší se nám pomoci v komunikaci): no....to na tom....na ruce.
    Vojtěch:....a jo!No od....toho!



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evidlo evidlo | 20. října 2008 v 9:35 | Reagovat

uniká mi pointa u bezdomovce...nevidím konec té věty (teď mi chybí rozzuřený smajlík)

ale s těmi zamyšleními máš pravdu, kolik moudra takhl eunikne a je navždy pro lidstvo ztraceno... :-)))

2 Lilia Livida Lilia Livida | 20. října 2008 v 10:40 | Reagovat

Nevím, zda absence pointy je dána prohlížečem nebo prostější variantou, že bezdomovec prostě žádnou pointu nemá. Pro první případ uvedu celé znění aktuality :"Dnes (19.10.)ode mě jeden bezdomovec chtěl, abych mu pomohla. Dala jsem mu jabko. A jakou měl radost, ani na slovo se nezmohl. Není nad dobročinnost."...a jedním dechem přidávám, že pointa okamžiku byla slovy nevystižitelná. Ale rozhodně mě pobavilo, jak přede mnou stál bezdomovec s jablíčkem v ruce a pootevřenou pusou a nevěděl, jestli mi má děkovat nebo mě poslat do jistých mezí (cigáro si za to nekoupí, na automatech nezapaří). Nakonec se v něm ale ozvalo svědomí a uctivě poděkoval a překvapeně nad vlastním morálním úspěchem téměř radostně dodal "To je vážně super!"

3 evidlo evidlo | 21. října 2008 v 9:57 | Reagovat

Tak opravdu konce těch vět nevidím, možná za to může mozilla. Ale pointa bezdomovce je fakr kouzelná :-)

4 Lilia Livida Lilia Livida | 22. října 2008 v 0:13 | Reagovat

Neaktuální mikroaktualita: 20. 10. Svým náhodným pozdním příchodem jsem přiměla jednoho vyučujícího změnit trvale začátek výuky. A pak že vzdělanci nejsou vstřícní.

5 Lilia Livida Lilia Livida | 23. října 2008 v 18:17 | Reagovat

22. 10. Řečtina. Lilia: "Hó dóron. Tú dorú. Tó dóró..." Hanchitta: "Tádárárá! Semafóro sóno sómo! ó sultáne Solimáne, vládce náš,slunce naše jasné!"(klaní se až k zemi).

6 Lilia Livida Lilia Livida | 23. října 2008 v 18:18 | Reagovat

Vysvětlení. Omezili počet znaků v mottu, šmejdi blogeři.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama