Otázka, kterou na začátku školního roku položí učitel snad každého cizího jazyka. Čekala jsem, že tomu tak bude i u latiny, když jsem se poprvé s blaženým pocitem zřítila na židli v posluchárně A31 a v napjatém očekávání první opravdové přednášky v tomto semestru zaujala pohodlnou polohu á la páté pivo. V hlavě jsem si sumírovala nějaké to latinské povídání o tom, co jsem dělala o prázdninách, no na co jiného by se taky mohli první hodinu latinské syntaxe ptát? Ale jak to kurňík vyjádřit, když umíte jenom věty jako "Caesar, spatřiv uťatou hlavu Pompeiovu, hořce zaplakal" a "Když vojevůdce vytáhl z Říma, barbaři se stáhli do svých oppid"?
ÉÉÉ...takže....jak to ten CAesar obvykle v Zápiscích začínal novou kapitolu? Jo!
Přiblíživši se doba letní (ablativ absolutní), bratr vytáhl s vojskem (profiscor; jinak říct "vyrazit" neumím) ze své otčiny (patria). Nejednal snad prozíravě, když dal přednost svobodě ve vyhnanství před otročením tyranovi doma? (No…pomáhat tatínkovi opravovat střechu je k přeložení rozhodně složitější než toto). Tak jest, tyranovi otročit (= vařit dělňasům kafe) bylo mně (dativ přivlastňovací). Služba povinnostem (servo oficium) však táhla mého ducha na colloqium s civitas, jež Caesar byl ustanovil (plusquamperfektum) na dobu červencových kalend. Pobývání na onom místě však bylo mnou ukončeno kvůli výše zmíněnému otročení, neboť drží m v paměti (memoria teneo), že milovat rodiče jest prvním zákonem přírodním (Valerius Maximus, Pamětihodné skutky a výroky 5,4,7.). Nebylo mi však dáno býti k užitku, neb stižena zlou nemocí, zůstávala jsem na lůžku. Je už tomu tak, že věk otců, horší dědů jsa, nás ještě bídnější zrodil (a tatínek si musel s bolavou nohou pomoc sám. Já vím, ke cti mi to není.). Když Caesar přišel do Galie…teda vlastně když jsem já přišla k Orlíku, začali šermíři opevňovat tábor (jak jinak se dá říct, že jsme se plácali kolem stanů?). Ovce na druhé straně zídky (Rýna, to je jako v zápiscích o válce Galské) uspořádaly sněm. Z nich ze všech daleko nejvznešenější a nejbohatší byla taková černá, jež prosadila, aby spojené kmeny ovcí vtrhly za zídku na území Imperia (zahrádku Kubovy babičky). Dlouho a ostře se bojovalo na obě strany, ale poněvadž ne nedůkladně jsme byli tábor opevnili, obrátili jsme šiky nepřítele na útěk. Triumfálním pochodem jsem se vrátila do Města a odtud ihned vytáhla s vojskem (zde: domem dětí) do letního tábora (latina má speciální slovo pro letní i zimní tábor k odpočinku legií). Tam nám bylo věnovati se hře o vznešeném plesu těles nebeských, zejména té rozžhavené koule železa o velikosti Řecka (Slunce dle jakéhosi filosofa, jenž už se vzhledem k technickému pokroku k této myšlence raději nehlásí). Poté, bylo právě kolem srpnových Id, jsem se opět cvičila s militibus Caesaris (šermíři) ve zbrani, zbrani a zbrani(latina má pro vyjádření nejrůznějších nástrojů smrti široké spektrum slovní zásoby, do češtiny téměř nepřeložitelné). Týden pak mi bylo blaženě prodlévati ve své otčině a léčit se z utržených ran. Jenomže, nečinnost plodí všelijaké nápady (Lucanus, Farsalia) a její škodlivé následky se musí odstranit prací (Seneca mladší), vytáhla jsem s vojskem (je to ale k vzteku, furt s sebou tahat to zatracený vojsko!) do Brna prodávat knihy, němé učitele (epiteton constans). Bylo to náročné, ale jak známo, konec jednoho zla je jen krokem k druhému (finis alterius mali gradus est futuri), začala škola a já se zcela zbytečně zaměstnávala tím, abych vymyslela úvodní povídání o tom, jak jsem se měla o prázdninách. A přitom jediné, co se po mně chtělo, bylo, abych předstírala důstojně vědecké porozumění výrokům o "jazykovém systému ve smyslu lang". (V poznámce pod čarou vysvětlení nehledejte, taky nevím, co to je. Nejspíš se ale jedná o téma disertační práce PhDr. Urbanové, na kterém nás bude pronásledovat - prosím cituji - jako Dioklecián křesťany.)
Přiblíživši se doba letní (ablativ absolutní), bratr vytáhl s vojskem (profiscor; jinak říct "vyrazit" neumím) ze své otčiny (patria). Nejednal snad prozíravě, když dal přednost svobodě ve vyhnanství před otročením tyranovi doma? (No…pomáhat tatínkovi opravovat střechu je k přeložení rozhodně složitější než toto). Tak jest, tyranovi otročit (= vařit dělňasům kafe) bylo mně (dativ přivlastňovací). Služba povinnostem (servo oficium) však táhla mého ducha na colloqium s civitas, jež Caesar byl ustanovil (plusquamperfektum) na dobu červencových kalend. Pobývání na onom místě však bylo mnou ukončeno kvůli výše zmíněnému otročení, neboť drží m v paměti (memoria teneo), že milovat rodiče jest prvním zákonem přírodním (Valerius Maximus, Pamětihodné skutky a výroky 5,4,7.). Nebylo mi však dáno býti k užitku, neb stižena zlou nemocí, zůstávala jsem na lůžku. Je už tomu tak, že věk otců, horší dědů jsa, nás ještě bídnější zrodil (a tatínek si musel s bolavou nohou pomoc sám. Já vím, ke cti mi to není.). Když Caesar přišel do Galie…teda vlastně když jsem já přišla k Orlíku, začali šermíři opevňovat tábor (jak jinak se dá říct, že jsme se plácali kolem stanů?). Ovce na druhé straně zídky (Rýna, to je jako v zápiscích o válce Galské) uspořádaly sněm. Z nich ze všech daleko nejvznešenější a nejbohatší byla taková černá, jež prosadila, aby spojené kmeny ovcí vtrhly za zídku na území Imperia (zahrádku Kubovy babičky). Dlouho a ostře se bojovalo na obě strany, ale poněvadž ne nedůkladně jsme byli tábor opevnili, obrátili jsme šiky nepřítele na útěk. Triumfálním pochodem jsem se vrátila do Města a odtud ihned vytáhla s vojskem (zde: domem dětí) do letního tábora (latina má speciální slovo pro letní i zimní tábor k odpočinku legií). Tam nám bylo věnovati se hře o vznešeném plesu těles nebeských, zejména té rozžhavené koule železa o velikosti Řecka (Slunce dle jakéhosi filosofa, jenž už se vzhledem k technickému pokroku k této myšlence raději nehlásí). Poté, bylo právě kolem srpnových Id, jsem se opět cvičila s militibus Caesaris (šermíři) ve zbrani, zbrani a zbrani(latina má pro vyjádření nejrůznějších nástrojů smrti široké spektrum slovní zásoby, do češtiny téměř nepřeložitelné). Týden pak mi bylo blaženě prodlévati ve své otčině a léčit se z utržených ran. Jenomže, nečinnost plodí všelijaké nápady (Lucanus, Farsalia) a její škodlivé následky se musí odstranit prací (Seneca mladší), vytáhla jsem s vojskem (je to ale k vzteku, furt s sebou tahat to zatracený vojsko!) do Brna prodávat knihy, němé učitele (epiteton constans). Bylo to náročné, ale jak známo, konec jednoho zla je jen krokem k druhému (finis alterius mali gradus est futuri), začala škola a já se zcela zbytečně zaměstnávala tím, abych vymyslela úvodní povídání o tom, jak jsem se měla o prázdninách. A přitom jediné, co se po mně chtělo, bylo, abych předstírala důstojně vědecké porozumění výrokům o "jazykovém systému ve smyslu lang". (V poznámce pod čarou vysvětlení nehledejte, taky nevím, co to je. Nejspíš se ale jedná o téma disertační práce PhDr. Urbanové, na kterém nás bude pronásledovat - prosím cituji - jako Dioklecián křesťany.)
z toho člověk získá dojem, že latinsky si o běžných věcech nepokecáš
))