Zeď nářků
25. srpna 2008 v 21:07 | Lilia Livida | Kniha hostíKomentáře
No, Květinko, musím říct, že jsi mě překvapila, ani ve snu by mě nenapadlo, že to pojmeš zrovna takhle.
Tak to tu alespoň pravidelně pročítej, aby se tu člověk nedovolával svých práv zbytečně (jako u tvého mejlu
).
Mimochodem, dovol mi složit ti hold za to, jak ses tady na to vrhla. Osobně jsem čekala, že tě to za dva dny přestane bavit, a ejhle - pořád je tu co číst.
Nemůžu dát na svou stránku odkaz an tvůj blog?
Aby se pobavilo více lidí
...
Hm. Zvaž v mysli i srdci pečlivě na obě strany, jestli by se uveřejněním na tvých stránkách k odkazu na toto místo mohl dostat někdo, u koho bych si to nepřála, a pakliže ne, klidně si ho tam vystav ![]()
Já envím, jestli by sis to nepřála................
Pravděpodobně ti semt ak zabloudí pár anšich spolužáků, pár peprneťáků, Madlenka a Ondra.
Jsou to životu nebezpečné existence?
Spolužáci...podle toho kteří, zbytek neznám. Sečteno a podtrženo, nejlépe bude, když mi to bude jedno. Za ikonku dík, i když jsem ji ještě neviděla :-p
Jako dík za tvou překrásnou ikonku jsem ti věnovala místo v odkazech, Soninče.
Máš to tu zajímavé. Přeji další profesionální rozvoj, když už si myslíš, že filozofického nedosáhneš. Ale všechno je jen o tom co vlastně chceš.
Děkuji. Ale vědět, co vlastně chci, je ze všeho nejtěžší ![]()
Bylo to popsáno v krátkém článku Vanitas, mám-li se ale vyjádřit méně metaforicky, byly to desítky hodin nepochopitlené práce na přepisování textů, rodokmenů a matrik do kostičkovaného sešitu, následný pokus o naučení se oněch záležitostí nazpaměť a demotivující kolokvium, z nějž bylo vyhozeno všech 30 nebo kolik účastníků. Ta lebka jsem já, spisek pode mnou je sešit do historické statisiky a nástroje okolo vyjadřují přhršli jedů, jež si chystám na vyučujícího, nedá-li mi onen zlořečený předmět aspoň napodruhé či napotřetí.
Jo a taky vliv počasí, s tím je třeba počítat za každé situace.
Za to vděčím širokému spektru zájmů svých přátel![]()
Nejsem továrna na vtipné události:- D...teda teď zrovna se mi povedlo ucpat záchod u přítele a pak jsem mu musela potupně psát přes icq, ačkoliv jsme seděli v jednom pokoji, aby to šel vyřešit a nedozvděl se o tom zbytek rodiny...nojo, trapas.
[20]: Děkuji, ten tvůj (Váš, vyber/te si dle ctěné libosti) se mi také líbí.
Takže tady mi můžete zanechat zprávu libovolného obsahu, doporučení, dourčitýchmístposlání, gratulace a tak vůbec, ovšem nejprve si račte projít zásady společenského taktu od Gutha - Jarkovského, nebo zkrácenou verzi v prosbách na úvod.