Kdysi jsme se bavili o tom, proč je celá naše rodina tak tragicky nesportovní.
18.8.2005, 18.34
T: Všímáš si, jak je ten Jirka hrozně nesportovní?
Bratr Jiří: Já že jsem nesportovní? A oč jsem více nesportovní než třeba sestra?
Já:Ta šermuje.
B:šerm nejni žádnej pořádnej sport. Dejme tomu třeba takovej fotbal…
Já:Jo, rozdíl je v mém desátém místě na mistrovství republiky v šermu.
B:Z kolika? Z jedenácti?
Já:Nene! Z dvacetidvou. Asi.
B:Ségra, ty máš neskutečně tupej výraz, když se takhle drsně tváříš.
…
B:Já nesportuju. Já se při sportu vždycky zranim a já nechci bejt nemocnej.
…
T:Ještě jsi mi nedodělal ten obrázek.
B:Tak to já jdu radši někam sportovat.
T:Neene. Žádný takový.
…
T:Já to považuji za svojí osobní ostudu, že jsi takovejhle…
B:Jakto! Měl jsi mě to naučit.
T:No jó, to bylo pořád: Tatínku, já se bojíím, když jsem tě kdysi učil skákat přes potůček…
B:Cože?
T:No jo, kdo se tady snažil naučit tě pinkponk… kdo tady založil kvůli tobě fotbalovej klub…
….
B:Za všechno může honza klomfarů. Ono se mu taky nechtělo nic dělat, a tak jsme vždycky někam šli a flákali se.
Hezkej blogíísek